Z jakého důvodu je vhodné prořezávat jádroviny právě v tomto období?
Základní řez jádrovin, mezi které na našich zahradách patří hlavně jabloně a hrušně, provádíme v předjarním období po skončení velkých mrazů. Nejčastěji to bývá koncem měsíce února a poté po celý březen. Řez je nejlepší udělat před rašením pupenů, neboť po jejich vyrašení by mohlo dojít při manipulaci s odřezanými větvemi k jejich vylámání na větvích ponechaných. Při posunutí základního řezu na období vegetace (konec dubna, květen atd.), dochází u ořezaných stromů k jejich významnému oslabení až k zastavení růstu. To má následně negativní vliv jak na vlastní vitalitu stromu, tak i na jeho případnou úrodu.

Jádroviny řežeme převážně za bezmrazých dnů, i když slabý mráz do – 4 °C stromům nevadí. Dřevo větví není ještě natolik promrzlé, aby došlo při řezu k jejich výraznému poškození.

Jaké nářadí na řez stromů je vhodné používat?
Všeobecně je na řez stromů vhodné používat ovocnářskou pilku a nůžky, které jsou na tyto činnosti přímo určené, a z výroby tak konstruované. Toto nářadí je dnes možné pořídit v každém hobby marketu. Práce s nimi je snadnější a při jejich správném ošetřování jsou i rány čistší, hladší a snadněji se hojí. Pro střih slabších výhonů používáme dvousečné zahradnické nůžky, u výhonů silnějších pak nůžky pákové nebo pilku. Na odstraňování větví se nejlépe hodí ovocnářská pilka s otočným listem nebo dnes často prodávaná a používaná pilka skládací. Při zmlazování stromů, případně pokud chceme strom později přeroubovat, tak lze s úspěchem použít motorovou pilu s ostrým řetězem. Řezné rány po motorové pile, které bývají otřepané, zahladíme ostrým nožem.

Je třeba prořezávat stromy každý rok?
Potřeba a velikost udržovací řezu je u různých pěstitelských tvarů rozdílná. Jinak náročné na řez budou stromy ve tvaru zákrsku či čtvrtkmenu a jinak náročné zase vyšší kmenné tvary. U nízkých nebo přísně tvarovaných stěn je potřeba každoročního řezu nezbytností, zatímco u vysokokmenů postačí řez jednou za dva až tři roky někdy i více. Vše ale záleží na konkrétní kombinaci pěstitelského tvaru, odrůdy a typu podnože a místní lokalitě, kde stromy rostou.

Na co se při udržovacím řezu zaměřit, jak postupovat?
Udržovací řez je nejčastěji používaný řez u ovocných stromů v období plné plodnosti. Jeho hlavním cílem by mělo být prodloužit toto období na co nejdelší dobu, aniž by se výrazně změnily růstové a produkční vlastnosti stromu. Tento typ řezu přispívá k udržení stromu v optimální kondici. Při vlastním řezu vždy respektujeme pěstitelský tvar koruny a vždy po ukončení řezu by měl být tento tvar zachován. Při řezu přednostně odstraňujeme větve suché a větve se sníženou vitalitou. Dále vyřezáváme větve zahušťující a kodominantní (navzájem si konkurující) výhony. Nezapomínáme ani na větve poškozené čí napadené dřevokaznými houbami. A jako poslední by se měly odstraňovat odplozené výhony a větve, které se nehodí pro další pěstování koruny.

Jaké chyby při řezu jádrovin lidé nejčastěji dělají?
Chyb, které zahrádkáři při řezu nejen jádrovin dělají, je celá řada. Mezi nejčastější patří nerespektování přirozeného tvaru koruny či pěstitelského tvaru (vysokokmen, polokmen, patrovitá koruna, dutá koruna, kordon, palmeta, štíhlé vřeteno aj.).

Častým „prohřeškem“ pak bývá nesmyslné zkracování všech jednoletých výhonů na tři až pět oček, které má za následek opakovaný bujný růst a následné tvoření „hlav“ na větvích, ze kterých tyto jednoleté výhony vyrůstají. Hluboké zkracování těchto výhonů vede k situaci, že čím více se to řeže, tak tím více to roste. A není se čemu divit, neboť tímto typem řezu strom neustále zmlazují, a ten pak nemá šanci vytvořit dvou a víceleté dřevo, na kterém by strom následně zaplodil.

Dalším nešvarem je také to, když se stromy v nižších částech koruny řežou více než ve vyšších partiích. Přitom by to mělo být právě naopak. Dole řezat méně a na hoře pak více. Nebude se potom stávat, že spodní partie koruny budou zastíněné horními větvemi. Níže položené větve budou nadále osluněny a plodnost tak na nich zůstane. Pokud tomu tak nebude, tak se plodnost přesune na osluněné partie na vršky korun, kde bývá sklizeň obtížnější.

Stává se, že někdo udělá řez tak „důkladně, že strom zahyne?
Jabloně i hrušně snesou velmi hluboké a nešetrné řezy a málokdy se stane, že takovýto řez strom zahubí. Pokud se takto nešetrný řez provede v období vegetačního klidu či v předjarním období, tak to jabloň i hrušeň často zvládne a obrazí mladými letorosty jako vrba. Jestliže se ale tento řez provede v období plné vegetace, kdy jsou stromy v plném růstu, a kdy se odstraní maximum větví, tak to bývá pro strom oslabující až destruktivní. Odstraněním aktivní listové plochy se odeberou vytvořené asimiláty v listech, které slouží jako zdroj energie i „stavebních kamenů“ pro výživu a tvorbu nových kořenů. Může se potom stát, že strom tento zákrok nepřežije.

Lze zmladit i starou jabloň či hrušeň, která nebyla nikdy prořezávána? Jak na to a kolik času to zabere?
Aplikovat zmlazovací řez u stromů, které dlouhou dobu nebyly ošetřovány řezem, může být pro daný strom velmi fatální. Na takto hluboký zákrok není připraven ani kořenový systém a ani samotná koruna. U pravidelně udržovaných stromů, ale mírné či hlubší zmlazení provést můžeme. Vše ale záleží na konkrétní situaci, v jakém stavu strom je a v jaké růstové fázi. U stromů, které nebyly nikdy prořezávány, je vhodné toto „zmlazení“ rozdělit do několika let.

V prvním roce provést prosvětlení koruny a odstranit všechny suché, zasychající větve, větve poškozené a zahušťující. Pokud to není nezbytně nutné, tak do okrajových částí koruny zbytečně nezasahujeme. V následujícím roce, podle toho, jak strom na náš předchozí zákrok zareaguje, přistoupíme k případnému zkracování větví dle zásad pro zmlazení. Jestliže ale strom na naše prosvětlení koruny žádné výrazné nové přírůstky neudělá, tak je lepší další zkracování větví odložit o rok či dva než se u něj nastartují regenerační schopnosti.

Časová náročnost na provedení udržovací nebo zmlazovacího řezu je také rozdílná. Vždy záleží na aktuální situaci. Pokud se bude zmlazovat koruna u pravidelně ošetřovaných stromů, tak takový zákrok může zabrat klidně hodinu. A u starých, velkých hrušní či jabloní i hodin několik.

Ing. Martin Makal vystudoval obor zahradnictví na České zemědělské univerzitě, kde následně studoval také obory Učitelství praktického vyučování a Rozvoj venkova a zemědělství. V oboru zahradnictví podniká už od střední školy a v současné době se specializuje především na řez ovocných dřevin a instalaci a servis automatických závlahových systémů. Absolvoval celou řadu kurzů a pravidelně se účastní soutěží v řezu jabloní, od roku 2015 dokonce již jako porotce. V roli soutěžícího získal například 1. místo v řezu ovocných stromů v Kdanicích u Sobotky (2008) nebo 1. místo v řezu jabloní v Mělníce (2014). Více informací naleznete na www.rezstromu.cz.

Čtěte také:

Reklama